Zlato je kov poměrně měkký, a proto není v ryzím stavu vhodné pro výrobu zlatých předmětů. Ve slitinách s jinými kovy mění hlavně barvy, snižuje se jeho měkkost/tvrdost a naopak zvyšuje otěr.
1/ stříbro, měď, zinek jsou podobně jako zlato velmi měkké, na Mohsové stupnici jsou ve spodní třetině
2/ nikl, palladium, železo a mangan jsou zhruba v polovině stupnice tvrdosti
3/ rozdíl v tvrdostí bývá nejčastěji v přidání niklu anebo palladia, ostatní uvedené kovy se používají sporadicky
| Zlato 1/1000 | Stříbro 1/1000 | Měď 1/1000 | Zinek 1/1000 | Nikl 1/1000 | ostatní | Barva | |
| Tvrdost | 2,5 | 2,7 | 3 | 2,5 | 3,8 | ||
| Ryzí | 999 | 1 | Ryzí | ||||
| Dukáty | 986 | 14 | Dukátová | ||||
| 22 karátů | 916 | 84 | Žlutá | ||||
| 916 | 55,5 | 28,5 | Žlutá | ||||
| 916 | 32,5 | 51,5 | Sytě žlutá | ||||
| 916 | 84 | Růžová | |||||
| 18 karátů | 750 | 250 | Žluto zelená | ||||
| 752 | 160 | 28 | 60 | Bílá/měkké AU | |||
| 750 | 22 | 55 | 173 | Bílá/tvrdé AU | |||
| 750 | 160 | 90 | Bledě žlutá | ||||
| 750 | 155 | 95 | Světle žlutá | ||||
| 750 | 125 | 125 | Žlutá | ||||
| 750 | 90 | 160 | Růžová | ||||
| 750 | 40 | 210 | Červená | ||||
| 750 | 250 | Sytě červená | |||||
| 14 karátů | 585 | 415 | Bledá zelená | ||||
| 585 | 50 | 365 | Žlutá/měkké AU | ||||
| 585 | 355 | 60 | Žlutá | ||||
| 589 | 330 | 19 | 6 | 56 | Bílá/měkké AU | ||
| 592 | 263 | 75 | 70 | Bílá/tvrdé AU | |||
| 586 | 66 | 339 | 9 | Červená | |||
| 9 karátů | 375 | 625 | Bílá | ||||
| 375 | 550 | 75 | Bledě žlutá | ||||
| 375 | 425 | 200 | Žlutá | ||||
| 375 | 312.5 | 312,5 | Zářivá žlutá | ||||
| 375 | 200 | 425 | Růžová | ||||
| 375 | 75 | 550 | Červená | ||||
| Zlato 1/1000 | Stříbro 1/1000 | Měď 1/1000 | Zinek 1/1000 | Nikl 1/1000 | ostatní | Barva |
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky.
Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů.
Fialové zlato – je novinkou poslední doby ze Singapuru, které je složené z 80 % z čistého zlata a z 20 % ze slitiny jiných kovů, jako jsou hliník nebo paladium.
Tmavě šedé zlato – kombinace zlata a holmia (Ho). Holmium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 1,2 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom holmia na 500 miliard atomů vodíku. Velká ložiska této rudy se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Holmium je latinský název švédského hlavního města Stockholm. Tento prvek objevili roku 1878/9 současně Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve
Barva a ryzost šperku (nedejte na pověry)
Standartně vyráběné zlaté šperky musí mít minimální ryzost neboli obsah zlata 8 karátů (333/1000). Laická veřejnost občas považuje zlato z nižší ryzosti než je 14 karátů za méně zlaté či nějaké "divné" ale není tomu tak. Pokud zlatý šperk obsahuje minimálně třetinu zlata, např. již zmíněné 8.karátové zlato, tak ho můžeme považovat za regulérní zlatý výrobek. Stejná logika platí i pro zlato vyšší ryzosti jako je 14 nebo 18 karátů.
Pokud jde o barvu, je bezesporu nejoblíbenější a nejznámější žlutá. Jiná barva, viz tabulka, není na závadu ba naopak. Šperky s diamanty se nejčastěji zasazují do bílého zlata nebo platiny. Pro snubní prsteny se běžně používají různé kombinace, např. žlutá, červená a bílá. Obecně platí, že čím zajímavější a méně běžná barva, tím větší cena. Bez ohledu na barvu je nejdůležitější ryzost, která ukazuje na obsah zlata ve šperku.
Tmavě šedé zlato – kombinace zlata a holmia (Ho). Holmium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 1,2 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom holmia na 500 miliard atomů vodíku. Velká ložiska této rudy se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Holmium je latinský název švédského hlavního města Stockholm. Tento prvek objevili roku 1878/9 současně Marc Delafontaine, Jacques Louis Soret a Per Teodor Cleve
Barva a ryzost šperku (nedejte na pověry)
Standartně vyráběné zlaté šperky musí mít minimální ryzost neboli obsah zlata 8 karátů (333/1000). Laická veřejnost občas považuje zlato z nižší ryzosti než je 14 karátů za méně zlaté či nějaké "divné" ale není tomu tak. Pokud zlatý šperk obsahuje minimálně třetinu zlata, např. již zmíněné 8.karátové zlato, tak ho můžeme považovat za regulérní zlatý výrobek. Stejná logika platí i pro zlato vyšší ryzosti jako je 14 nebo 18 karátů.
Pokud jde o barvu, je bezesporu nejoblíbenější a nejznámější žlutá. Jiná barva, viz tabulka, není na závadu ba naopak. Šperky s diamanty se nejčastěji zasazují do bílého zlata nebo platiny. Pro snubní prsteny se běžně používají různé kombinace, např. žlutá, červená a bílá. Obecně platí, že čím zajímavější a méně běžná barva, tím větší cena. Bez ohledu na barvu je nejdůležitější ryzost, která ukazuje na obsah zlata ve šperku.