Zlato je vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Na rozdíl od jiných kovů je chemicky velmi stabilní. Rozpouští se jen v lučavce královské a roztocích kyanidů. Výborně vede teplo i elektrický proud. Vyniká tažností a kujností. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké. Jeho hustota je dvakrát vyšší než hustota olova. Zlato je také dosti vzácné, a tedy i drahé. Kombinace všech těchto vlastností zlatu předurčila roli téměř ideálního materiálu pro výrobu šperků a platidel. V moderní době pak zlato našlo široké uplatnění i v průmyslu a medicíně.
Vyskytuje se ve všech vrstvách zeměkoule, a proto se dnes těží jak tradiční zlatokopeckou metodou tak v gigantických povrchových velkolomech či v tříkilometrových hlubinných dolech v Jižní Africe. Odhaduje se, že veškeré zlato, vytěžené za celou historii lidstva, váží přes dvě stě tisíc tun, více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii. Přitom hrana z něho hypoteticky vytvořené krychle by nepřesáhla 22 m. Vešlo by se tedy pod oblouk pařížské Eiffelovy věže. Taková krychle by se dala teoreticky opravdu vyskládat. Zatímco ostatní kovy se těží, taví, užívají a mizí rozptýleny ve výrobcích po celém světě, kde korodují a ztrácejí se, zlato ne.
Odhaduje se, že každoročně bude přicházet na trh kolem dvou až tří tisíc tun zlata, pokud nebudou objevena další významná ložiska nebo pokud nebudou vyvinuty zcela nové revoluční technologie těžby. I v tom je jeho výjimečnost. Centrální banky dnešního světa skladují na 32 tisíc tun a další desítky tisíc tun se určitě najdou mezi různými fondy, soukromými sběrateli nebo obyčejnými lidmi v podobě zlatých šperků, mincí nebo zlatých cihliček.
Vyskytuje se ve všech vrstvách zeměkoule, a proto se dnes těží jak tradiční zlatokopeckou metodou tak v gigantických povrchových velkolomech či v tříkilometrových hlubinných dolech v Jižní Africe. Odhaduje se, že veškeré zlato, vytěžené za celou historii lidstva, váží přes dvě stě tisíc tun, více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii. Přitom hrana z něho hypoteticky vytvořené krychle by nepřesáhla 22 m. Vešlo by se tedy pod oblouk pařížské Eiffelovy věže. Taková krychle by se dala teoreticky opravdu vyskládat. Zatímco ostatní kovy se těží, taví, užívají a mizí rozptýleny ve výrobcích po celém světě, kde korodují a ztrácejí se, zlato ne.
Odhaduje se, že každoročně bude přicházet na trh kolem dvou až tří tisíc tun zlata, pokud nebudou objevena další významná ložiska nebo pokud nebudou vyvinuty zcela nové revoluční technologie těžby. I v tom je jeho výjimečnost. Centrální banky dnešního světa skladují na 32 tisíc tun a další desítky tisíc tun se určitě najdou mezi různými fondy, soukromými sběrateli nebo obyčejnými lidmi v podobě zlatých šperků, mincí nebo zlatých cihliček.
Ve slitku, který se právě nyní obchoduje třeba v Zürichu, je možná obsažené zlato vytěžené v rozmezí několik tisíc let. Část zlata ve slitku možná byla vytěžena ve starém Egyptě, další připlulo z říše Inků, něco pochází z dnešních jihoafrických dolů a kdo ví jestli část nepochází ze středověkých těžeb v Jílovém v Čechách.